Trasa vede od železniční zastávky Lobkovice k hrobce Františka Palackého a  dále kolem řeky k zámku Lobkovice a zpět.

Pomoz Františku Palackému zbavit se snů, ve kterých ho navštěvují významné osobnosti českých dějin.

Před Palackým byla česká historie zaznamenávána především v středověkých kronikách a listinách, jako jsou Kosmova kronika česká nebo různé městské a klášterní záznamy. Tyto prameny však často obsahovaly smíšená fakta, legendy a mýty, některé části byly záměrně idealizované, jiné proněmecky zabarvené, zejména kvůli vlivu císařských úřadů a šlechtických patronů. Historici 18. a počátku 19. století tak čelili problému spolehlivosti a objektivity pramenů, což znesnadňovalo vytvoření uceleného obrazu české minulosti. František Palacký se rozhodl psát své Dějiny národu českého, aby objektivně, systematicky a kriticky zachytil dějiny českého národa, přičemž kladl důraz na politický, společenský a náboženský kontext. Chtěl tím posílit národní vědomí a identitu, ukázat kontinuitu české historie a umožnit národu poučit se z minulosti.

Noční můra Otce národa

Soubory ke stažení

El mapa

Další trasy v okolí

Las historias

Popis trasy

stories

Mapa

opowieści

Karte

Geschichten

příběhy

Trasa Skrytých příběhů

neratovice_002.jpg

neratovice_002_cam.png

cover_neratovice_002.jpg

František Palacký psal Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě více než 30 let (1836–1876). Dílo je považováno za zakladatelské pro českou historiografii a Palacký v něm systematicky zpracoval dějiny českého národa od nejstarších dob až po období husitských válek a raného novověku. Zaměřil se nejen na politické události, ale i na společenský, náboženský a hospodářský kontext. Dílo mělo obrovský vliv na formování českého národního vědomí v 19. století a inspirovalo české obrozence v boji za kulturní a politickou emancipaci. Palacký zdůrazňoval význam historické paměti a uvědomění si identity národa. Jeho práce nejen zachycuje fakta, ale také analyzuje příčiny a souvislosti dějinných událostí, a dodnes slouží jako zásadní zdroj pro poznání české historie.

neratovice_002_map.png

neratovice_002_cs_01.mp3

František Palacký (1852): Vítej na našem panství – jsem František Palacký. Jsem rád, že jsme se odstěhovali do klidu sem na zámek Lobkowitz. Už 25 let píšu rozsáhlé dílo Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Víš proč? Protože bez historie není národ. Existuje několik kronik, ale žádné pořádné ucelené dílo - ne. Navíc staré kroniky míchají fakta a legendy a nebo vykládají děje z pohledu Němců… Není vůbec jednoduché s těmito, jak my historici říkáme, prameny, pracovat. Představ si, že mě to trápí dokonce i ve snech. Zdá se mi o našem nejstarším kronikáři Kosmasovi – a celou noc se s ním hádám. Vyčítám mu, že mi svými legendami motá práci. Fakta ohýbal, vymýšlel si… dokonce antické báje převlékl za slovanské… Jak pak mám psát dějiny? Mám z toho noční můry!

Neklidný spánek

neratovice_002_cs_02.mp3

František Palacký (1853): Měl jsi pravdu... tedy ty a Kosmas. Není důležité jen to, co člověk píše, ale také, jak. Je třeba dbát na to, aby lidé jeho dílo vůbec chtěli číst. Nějaké části jsem tedy přepsal, ale faktů se držím dále – k opaku mě nikdo nepřemluví. Teď se mi však ve snech zjevuje král Václav III. Je-li historie tvým koníčkem, jistě víš, že zemřel v šestnácti letech, zavražděn v Olomouci. A on mi teď noc co noc ruší poklidný spánek svými vzlyky nad nespravedlností světa a žadoní, aby se na něj nezapomnělo. Za tak krátký život nestihl podniknout téměř nic. Co tedy o něm psát? Ale já přece nejsem Kosmas, abych si vymýšlel!

Národ se musí poznat

neratovice_002_cs_03.mp3

František Palacký (1853): Musím uznat, že tvé argumenty dávají smysl. A také uklidňují ony „duchy“, kteří se mi po nocích pletou do snů. Už si začínám zvykat. Tak schválně, víš, o kom se mi zdá teď? O Žofii Bavorské, manželce Václava IV., slabého krále, který nedokázal ochránit mistra Jana Husa před upálením církví. A přitom mu byly Husovy myšlenky sympatické. A Žofie? Byla nejprve nadšenou Husovou stoupenkyní, jenže později kritizovala husitské boje a válčení. Ve snech mi vyčítá, že ji vykresluji jako „protihusitskou zrádkyni“. Není však mou vinou, že husity nakonec hanila.
Vrchol české historie právě v husitství tkví a já odmítám tak přízemní názory, že válka je krvavá a tedy nemorální, ať má sebevznešenější cíle. Za pravdu se musí bojovat!

Černobílé dějiny

neratovice_002_cs_04.mp3

František Palacký (1853): Tak konečně mám pokoj a v noci klidně spím. Nikdo si nedokáže představit, jaká je to mravenčí práce. Poctivě jsem shromáždil všechny dostupné prameny, včetně menších kronik, dopisů a zápisků. Ale těch blábolů, toho protiřečení! Tak třeba tady. (šustění papírů) Václav Šašek z Bířkova, šlechtic, který doprovázel slavnou diplomatickou výpravu českých pánů vyslanou králem Jiřím z Poděbrad, aby v Evropě šířila myšlenku „světové mírové unie panovníků“. Šašek celou výpravu popsal v cestovním deníku Deník o jízdě Lva z Rožmitálu. Nedocenitelné dílo, řekl by si někdo, ale… vždyť on byl schopný vyprávět tu stejnou příhodu v několika verzích podle toho, komu ji zrovna říkal. A jak se pak má historik dobrat skutečné pravdy? S Václavem Šaškem bych si opravdu rád promluvil!

Bez svobody není života

neratovice_002_cs_05.mp3

František Palacký (1853): To je k zlosti! Už zase nespím. Mám pocit, že se snad všechny postavy českých dějin stěhují do mých snů, aby si mohly stěžovat na mé dílo. Teď ke mně přišla královna Anna Jagellonská, že ji vykresluji pouze jako tu, která přivedla Habsburky na český trůn. A není to tak snad? Vzala si Ferdinanda I. Habsburského a když pak roku 1526 v bitvě u Moháče zemřel její bezdětný bratr Ludvík, Habsburkové se stali vládnoucí dynastií v Čechách i v Uhrách. A už jsou zde více jak 300 let a český národ pod jejich vládou pomalu zaniká. Tak co po mně Anna chce?

Byli jsme před Rakouskem

neratovice_002_cs_06.mp3

František Palacký (1853): Děkuji za tvé moudré rady a nakonec jsem rád i za všechny ty probdělé noci s mými „přáteli“ z minulosti. Dovedu být někdy hodně paličatý, ale některé zásadní věci jsem si uvědomil. Trápí mě ještě jedna věc a tak trochu se i stydím. Biju se jako lev o českou a moravskou identitu, ale mé spisy jsou v němčině. Zdá se to pokrytecké, viď? Tak rád bych je psal česky, jenže čeština je… jak bych to nazval… jazykem prostého lidu. Neučí se na univerzitách, nemá vzletné výrazy pro popis politických dějů. Není prostě tak barvitá jako němčina. Vždyť by pak nikdo mé dílo nebral vážně.

Noční můra Otce národa

Rok 1853

Popis trasy

Trasa vznikla za podpory

Noční můra Otce národa